Název "jahodový úplněk" pochází z tradičního kalendáře severoamerických indiánských kmenů, zejména Algonkinů. Ti si jednotlivé úplňky pojmenovávali podle přírodních cyklů - červnový měsíc tak dostal jméno podle období sběru divokých jahod. Nejde tedy o barvu Měsíce, ale o sezonní souvislost. Tento název později převzala i západní kultura a dnes je běžně používán v astronomických kalendářích. Podle NASA se podobné názvy používaly napříč kulturami - v Evropě se například červnovému úplňku říkalo medový nebo růžový (Mead Moon nebo Rose Moon) v souvislosti s květenstvím a tradiční výrobou medoviny.
Tento úplněk byl z vědeckého hlediska výjimečný hned v několika ohledech. Jelikož se nacházíme krátce před letním slunovratem (21. června), má Měsíc během úplňku mimořádně nízkou dráhu na noční obloze. Pro pozorovatele na severní polokouli se tak Měsíc drží nízko nad jižním obzorem po celou noc. Nízká výška Měsíce nad obzorem způsobuje známý optický klam - "měsíční iluzi".
Měsíc se nám jeví větší a často zabarvený do teplých tónů (oranžové až červené), a to kvůli rozptylu světla v hustších vrstvách atmosféry. Je to čistě vizuální efekt - velikost samotného Měsíce se nemění. V červnu se navíc Země přibližuje tzv. afeliu - nejvzdálenějšímu bodu své dráhy od Slunce. Úplněk, který nastává v této fázi roku, bývá tedy nejvzdálenější od Slunce, což ovlivňuje jas i trajektorii Měsíce. Po jahodovém úplňku nás čeká další - "Buck Moon" (srnčí úplněk) - 10. července 2025. Je pojmenován podle období, kdy samcům jelenů začínají růst nové parohy.
